V reakci na jadernou havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima vyzvala Evropská komise členské země EU provozující jaderné elektrárny, aby se připojily k dobrovolným „zátěžovým testům“ svých zařízení. Cílem testů je prokázat míru odolnosti elektráren zejména vůči extrémním seismickým, záplavovým a povětrnostním externím jevům.
Výsledky zátěžových testů potvrdily existenci bezpečnostních a časových rezerv a vysokou odolnost obou jaderných elektráren proti extrémním vnějším vlivům. Obě elektrárny jsou schopny bezpečně zvládnout i vysoce nepravděpodobné extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení jejího okolí.
Kdyby byla v Česku podobně seizmicky aktivní lokalita jako v Japonsku, fukušimské jaderné reaktory by tady nedostaly licenci. Máme v tomto smyslu tvrdá pravidla, říká František Hezoučký v rozhovoru pro server E15.cz: Jaderná energetika nepatří do ruky money makerům
Štěpením jader U235 se uvolňuje obrovská energie, která se v reaktoru přeměňuje
na teplo. Reaktor modernizovaného dukovanského bloku vyvine tepelný výkon 1444
MWt. Z tepla se pak vyrábí elektřina v turbogenerátorech. Elektrický výkon je
470 až 500 MWe (záleží na teplotě chladící vody, která se mění s ročním
obdobím). Za celou sezónu dodají čtyři bloky Dukovan do sítě 14 až 15 TWh.
Přitom množství použitého paliva, které se ve všech čtyřech reaktorech vymění,
by se vešlo na traktorovou vlečku (necelé dva kubické metry).Porovnejme to se spalováním uhlí v kotli a
spalováním nafty v traktoru.
V pohádce Císařův pekař je
vtipně naznačena výroba slivovice, ale i štěpení atomu. Je to ve scéně, kde jde
císař Rudolf II. ukázat magistru Kellymu svoji vyhlášenou alchymistickou
kuchyni:
Jan Werich: „Výroba zlata ze švestek.
Vysvětli magistru Kellymu“
Lubomír Lipský: Jamalalicha?
Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu,
džalala, džalala-a, a paprťála. … patláma, patláma, patláma a žbrluch!
Jan Werich: „Tak vidíte! My mu
nerozumíme, ale my mu věříme. Co máme dělat, když nemáme tlumočníka. My ho
stejně jednou vyhodíme!“
Jan Werich: „Také výroba zlata. Ovšem
mechanickou cestou. Řekni, jak to děláš.“
Josef Kemr: „Rozbíjím atom olova.“ - A
daří se vám to? - Nedaří. Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne. Ale
já na to jednou přijdu.“
Jan Werich: „Prosím. My zde máme jenom
odborníky.“
Již dvakrát se
zaplatila a jede dál. Jak dlouho ještě? Bude se utlumovat nebo rozvíjet? Bude se
rozšiřovat o další blok? Vskutku důležité otázky, které ovlivní stovky a tisíce
domácností na Třebíčsku a prosperitu celého regionu. Zatímco modernizace a
zvyšování výkonu už probíhá, tak o prodloužení provozu stávajících čtyř bloků
nebo dostavbě pátého bloku se bude teprve rozhodovat, a to v nejbližších
několika málo letech. Prodloužení životnosti si vyžádá miliardy. V případě
výstavby pátého bloku jde již o více než stovku miliard korun v poměrně krátké
době, což by znamenalo také nebývalý rozsah pracovních a podnikatelských
příležitostí v regionu. Většinová účast státu v ČEZ, a.s. dává možnost vládě ČR
ovlivnit taková rozhodnutí a je na autoritách místních samospráv, aby se k takto
důležitým tématům vyjadřovali a včas prosazovali zájmy Třebíčska. Jaké projekty
jsou ve hře?
„Čas pro dobrou věc" pojali
pracovníci operativního řídícího personálu blokových dozoren po svém. Po
ničivých povodních, které zasáhly začátkem srpna severozápadní Čechy se
Sdružení operativního řídícího personálu Jaderné elektrárny Dukovany rozhodlo, poskytnout pomoc operativně právě
těm, kteří ji nejvíce potřebují. Sdružení kontaktovalo starostu jedné z nejvíce
postižených obcí - Heřmanice v okrese Liberec pana Vladimíra Stříbrného,
který ve svém emotivním vystoupení v médiích, žádal o pomoc. Dále nás
přesvědčily dostupné informace o tom, že se tento člověk zřeknul platu, aby své
malé obci ušetřil peníze z obecní pokladny. Vzhledem k tomu, že
jediná možná okamžitá pomoc je finanční, sdružení uspořádalo sbírku. Ve druhém
srpnovém týdnu pak byla odeslána částka 10 000 Kč na účet obce Heřmanice.
Zbytek sbírky bude odeslán neprodleně, po návratu všech kolegů
z dovolených. Předpokládáme, že
tato pomoc, která byť nebyla ohromující, splnila svůj účel a svou
„přímočarostí" se operativně dostala tam, kam měla. Celé sdružení je přesvědčeno, že nás
ostatní kolektivy mohou následovat
„…svítíme na náš
proud?“ A teď, a okamžitě, Hlaváč pochopil. Na velíně pustili poprvé páru na
lopatky turbíny. Poprvé se roztočil generátor a na měřících přístrojích
pošimral elektrický proud všechny ručičky. Hlaváčovi vysychalo v ústech. „Na
kolik jedete?“ Volal do sluchátka. „Na stoosmdesát megawattů. Ale kluci to
chtějí do večera vytáhnout aspoň na dvě stovky. Jestli tě to náhodou zajímá,
přijď se mrknout na velín. Já tady dřepím celou noc….“ „Už tam letím!“ křikl Hlaváč, odhodil
sluchátko a vyrazil zběsile z kanceláře. Sekretářky se za ním udiveně
otočily. Vypadal, že se zbláznil. Běžel celou cestu až do strojovny, což nebylo
od baráku Armastavu daleko, ale řádně se zadýchal. Pak ještě schody, lomící se
vždy po dvaceti nahoru k velínu. Bral je nedočkavě po dvou. Když dospěl asi do dvou třetin schodiště,
zastavil ho prudký žár. Pálení, které cítil na prsou, přesně uprostřed. Musel
se zastavit. A dál už všechno vzdal…
V bezprostředním okolí JE Dukovany byly uvedeny do provozu dva nové zdroje obnovitelné energie.
Vzdušnou čarou 3,5 km od JE Dukovany, na konci obce Rouchovany směrem na Rešice, stojí fotovoltaická elektrárna o výkonu 600kW. Na ploše 2,8 ha ji provozuje společnost Pure Power s.r.o. z Brna. Roční předpoklad výroby je přibližně 660 MWh, stavba FVE přišla na 60 milionů korun.
Vzdušnou čarou 4,5 km od JE Dukovany, mezi obcemi Tulešicemi a Řešicemi, stojí 150m vysoký větrník o výkonu 2MW. Roční předpoklad výroby je přibližně 5,2 GWh, stavba VE přišla na 85 milionů korun. Investor V-STAV INVEST s.r.o. plánuje v okolí Rešic postavit dalších 8 větrníků.
Vedení společnosti ČEZ se ruku v ruce s odborářským vedením rozhodlo „v období krize„ a rostoucího zisku společnosti ( za prvních 9 měsíců to dělá nárůst o 6,6% ve srovnání loňským rokem ) nezvýšit příští rok mzdy zaměstnancům a upřednostnit zvýšení zisku akcionářů. ( INFO – navýšení mezd dle KS se odvíjí od meziroční úrovně inflace a růstu zisku společnosti ) Blíže viz. článek na e15.cz
Akcionáři by přišli o cca 1,50Kč za rok na akcii – ovšem o co přijde firma z hlediska lidských zdrojů můžeme pouze odhadovat. Někteří odborníci na to mají poměrně vyhraněný názor viz. článek na idnes.cz
"V případě dostavby třetího a čtvrtého bloku zde najde práci až tři tisíce lidí a pro následné zajištění provozu obou nových bloků bude potřeba až 600 kvalifikovaných pracovníků“ píše jindrichohradecky.denik.cz
JE Dukovany vyrobily v uplynulém roce 2008 rekordních 14,434 TWh elektřiny.
Největší množství elektřiny za 23 let provozu elektrárny se podařilo vyrobit díky modernizaci a zkrácení odstávek bloků.
Generální ředitel ČEZ Martin Roman vysvětluje, proč lidé nemají nadávat ČEZu.
Není jiná firma v republice, která by vzbuzovala tolik emocí jako ČEZ. Chápu, že kombinace 50 miliard zisku, stamilionových výnosů z opčního programu pro mě osobně a rostoucích účtů za elektřinu pro zákazníky mnoho lidí rozčiluje. Uvědomuji si také dobře, že pro mnohé jsou účty za elektřinu podstatnou částí jejich výdajů. Jenže ono je to všechno trochu jinak, než se na první pohled může zdát.
Dne 20.11.2008 uspořádala Občanská bezpečnostní komise při JE Dukovany společně se sdružením WIN Czech, v hotelu EPOPEJ v Moravském Krumlově seminář na téma „Omlazení JE Dukovany“. Na tomto setkání se sešli nejen zástupci ČEZ, a.s., ale i zástupci slovenské jaderné energetiky, předsedkyně SÚJB a další odborníci v oboru jaderné energetiky. V presentacích se převážně hovořilo o nedostatku kvalifikovaného technického personálu, o zkušenostech náboru ze zahraničí a připravovaných projektech do budoucna. Na tomto setkání byl přítomen i člen našeho sdružení, který zaznamenal myšlenky jednotlivých vystupujících. Shrnutí těchto poznatků je uvedeno v posledním příspěvku.
Firma ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu dostavby Temelína na životní prostředí. Žádost byla podána poté, co nezávislá energetická komise vedená šéfem Akademie věd Václavem Pačesem zveřejnila předběžné závěry o směřování české energetiky. Budoucnost energetiky vidí především na úsporách energie, větší podnikatelské volnosti na energetickém trhu, růstu obnovitelných zdrojů a silnějším podílu jaderné energie.
Enel dostaví třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce na jihozápadě Slovenska. Presentace Slovenských elektráren na stránkách italské firmy enel.it
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR napsal pro populárně vědní server Osel.cz sérii článků v nichž popisuje současný stav a možný vývoj jaderné energetiky.
