Bill Gates založil společnost TerraPower, která se věnuje vývoji modulárních reaktorů.
Cílem této společnosti je vývoj nového typu reaktorů s tzv. postupnou vlnou,
který by využíval jako palivo neobohacený uran-238.
Podívejte se na přednášku Billa Gatese věnovanou energii. Obsahuje i české titulky.
Společnost též spolupracuje s Indií, která je leaderem ve vývoji technologie tzv. thoriového cyklu.
Existují i další projekty v různém stádiu rozpracovanosti, podrobný seznam je na webu World Nuclear.
Z přednášky Billa Gatese:
Myšlenka firmy Terrapower je spalovat místo uranu 235, který představuje pouze jedno procento v přírodě se vyskytujícího uranu, uran 238, kterého je těch zbylých 99 procent. Je to velice bláznivý nápad. Vlastně o něm lidé hovoří už velice dlouho, ale nikdy neuměli dostatečně dobře simulovat, zda by mohl fungovat. Nyní máme však věk moderních superpočítačů, můžeme vše simulovat a pozorujeme, že ano, že se správnými materiály to vypadá, že by to mohlo jít. Díky tomu, že spalujeme těch zbylých 99 procent, zásadně tím vylepšujeme cenový faktor. Ve skutečnosti pálíme odpad. Opravdu bychom totiž mohli jako palivo použít všechen současný odpad dnešních reaktorů. Namísto starostí s ukládáním ho prostě spálíme. To je dobrá věc. Reaktor spaluje uran průběžně. Funguje tak trochu jako svíčka. Tady vidíte záznam průběhu něčeho, čemu se také říká reaktor s postupnou vlnou. Z pohledu paliva nám tato technologie skutečně pomůže. Mám tu obrázek jednoho místa v Kentucky. Toto je odpad, těch 99 procent, ze kterého už odebrali to, co uměli spálit, takže se to teď nazývá vyhořelý uran. Toto by dokázalo napájet USA další stovky let. A dalším jednoduchým a levným filtrováním mořské vody bychom měli dostatek paliva na celý zbytek života planety.
CA: Takže taková jaderná elektrárna, která sama řeší svůj vlastní odpad.
BG: Ano, vlastně tam ten odpad můžete jen tak nechat – u tohoto postupu je ho o mnoho méně – pak ho taky můžete vyndat a nechat shořet v nějakém dalším reaktoru. A my chceme začít tím, že vezmeme nejdřív odpad, který už existuje, který leží v těch chladících nádržích, či ve speciálních kontejnerech u reaktorů. To je palivo, kterým chceme začít. Takže to co je problematické pro dnešní reaktory, je vlastně to, čím my začneme. Budeme-li takto postupovat, dramaticky snížíme množství odpadu. Navíc odpadá i velké riziko selhání při situacích, kdy musíme otevřít reaktor a vyvážet a navážet palivo. Otázkou je, zda tyto zdroje energie s nulovými emisemi nasadíme a budeme využívat ve všech vyspělých zemích, propast mezi lidmi, kteří přemýšlí krátkodobě a dlouhodobě je příšerně velká, myšlenka hlásá omezení se teď za cenu budoucího prospěchu.
Na trhu je na toto téma mnoho knih. Al Gore: "Naše volba" (Our Choice) nebo David McKay: "Udržitelná energie bez horkého vzduchu"(Sustainable Energy – without the hot air)
